Smutné zprávy

Tolik očekávaný vrh po Včelce se žel změnil v drama. Včelka začala rodit v neděli 11.9. odpoledne kolem páté. Porodila jedno živé mládě, které pískalo, chytalo za cecíky a mělo se k životu. Včelky porod se ale zastavil, žádné další stahy nepřišly. Večer stále nic, malá troška čisté krve, mládě stále pískalo a snažilo se sát. Ale včelka mléko nespustila. Žádný oxytocin, žádné mléko...Doufala jsem, že přes noc, kdy bude nejvíc klidu, porodí ten zbytek. Ráno, v pondělí 12.9. žel bylo první mimčo mrtvé a stav se nijak nezměnil, žádné stahy, jen stále ta trocha krve. Sbalila jsem Včelku a jeli jsme. Na veterině jsme udělali RTG, ale nebylo nic moc vidět. Poté sono. Nějaká mimi tam byla vidět. Píchli jsme oxytocin a čekali. Stahy přišly a Včelka porodila jedno mrtvé miminko. A zas nic. Cítila jsem pohmatem, že tam ještě něco bude. Včelka zatím vypadala docela dobře a klidně. Píchli jsme oxytocin ještě jednou. Po půlhodině vyšla další dvě mrtvá mimča a opět nic. Další sono potvrdilo ještě jedno mládě uvnitř. Nic dál se nedělo, tak byla Včelka převezena ze Svitav na kliniku do Lanškrouna, kde podstoupila u MVDr. Šperlicha císařský řez a následnou kastraci. Vyndali jedno mrtvé mládě. Operaci samotnou zvládla. Ve večerních hodinách, asi tři hodiny po probuzení z anestezie ale Včelku postihl plicní edém a to už bylo na její tělíčko moc. Odešla nám :-( Tímto se moc omlouvám všem, kteří se těšili na miminka...  všichni jsme se těšili a je mi to hrozně líto. Zase jesem to ořvala jak malá holka. Achjo...

Jako by toho nebylo dost, v sobotu 10.9., den před tím neštastným porodem, nám navždy usnula naše nádherná chundelatá Jakaranda. Usnula ve svých 2 letech a 3 měsících. Jak krásně chundelatá byla, nehádala bych jí přes dva roky, co se týče srsti, tak byla asi nejlépe nasrstěným LHčkem, co jsem kdy měla doma, vždy byla jako obláček, světlounká, jemná a něžná. Nikdy netrpěla žádnými neduhy. Byl to pro mě docela šok, i když už také nebyla žádná mladice, na mladici rozhodně vypadala, o to víc mě její odchod zasáhl.

Miláčkové moji, moc mi tu chybíte.

Krytí na další plánované vrhy se stále nějak nedaří. Lupina si ze mě dělá asi legraci, z Drobečka si udělala vyloženě milence. A on se tak snaží! No nevím nevím, třeba to ještě nějak "vypaskuděj"...

Ejmy ani napodruhé se Zoltarem také nezabřezla, tak zkusíme změnu samečka. Plánuji k ní Doriana. Je mladší než Zoltar a přitom je to aspoň jeho poloviční bratr, tak snad se zadaří s ním. Chtěla bych tuto krev po Tarye udržet v blazedu dál.

Mám i další plány na nejbližších pár týdnů, ale asi to raději nebudu avizovat moc předem... rezervací mám spoustu, ale mládě zatím žádné :-( Si pak jeden připadá jak totální slibotechna... No prostě období docela na nic. I tak může vypadat odvrácená strana chovu, mít chovatelskou stanici a o něco se snažit není zdaleka jen radost, ale i pěkné starosti... Tak snad přijdu příště s lepšími zprávami...