Novinky... a opět veselé i smutné.

Abych to vzala chronologicky, začnu tou šťastnou událostí...

Dne 29. ledna večer se narodil Vendetě a Bojovníkovi vrh paterčátek :-) Porod proběhl bez komplikací a Vendeta- zkušená máma- o prcky příkladně pečuje. Máme 3 kluky a 2 holky. Miminka se mají čile k světu a krásně rostou. Máme tam tři modrásky a jeden kluk a jedna holka budou asi platiny :-) Fotky sem nahážu tradičně až mimča otevřou oči. Mám z nich velkou radost.

Téhož dne jsem byla v Brně vyzvednout si Xainitku, aby u nás odchovala vrh s naším Ďáblem.  Dále jsem předala ChS Tom´s Rats nazpět jejich březí Uhlobaronku, která u nás byla za Roderikem. Příjemný výlet do Brna a ještě příjemnější návrat domů, kdy Vendeta akorát začala rodit :-)

Bohužel tím končí veselé chovatelské události z posledních dní.

Včera- 4.2. večer jsem po návratu z práce jako obvykle venčila naše krysičky. Miminka z vrhu D3 a mamina Ufounka běhali po pokoji. Jako byčejně jsem měla uvařený svůj večerní bylinkový čajík v konvičce, postavila jsem ho na paklík akčních letáků, který ležel na konferenčním stolku v pokoji. Nic neobvyklého. Jenže v nestřeženém okamžiku se Ufounka rozhodla, že prozkoumá konferenční stolek. Šmejdila si po křesle a najednou skočila z křesla na stůl, vzdálený asi metr od něj. Vůbec jsem to nečekala, protože to ještě nikdy neudělala. Doskočila tak nešťastně na okraj skleněného stolku, že se zachytila předními packami za ten paklík letáků, na kterém stála konvička s čajem. Zahrabala zadníma nohama, aby se vyhoupla nahoru, ale ty letáky i s konvičkou vzala s sebou na zem. Bohužel byl pod tím vším Ufounky syn Dar a konvička spadla přesně na něj a rozbila se. Ufounce se nic nestalo, jen byla vyděšená. Dáreček už bohužel takové štěstí neměl. Na místě zemřel :'( Je mi to moc líto, Dárečku...

Aby těch smutných událostí nebylo málo, dnes ráno jsem našla spinkat věčným spánkem našeho dědouška Kokošku :'( Už byl pomalejší a začínal hubnout, ocásek už tahal za sebou a raději se zdržoval ve spodní části klece. Byl to úžasný pan Potkan, divous, záhadný a vždy svůj, osobnost s kočičí povahou a moudrý alfa klece. Byly dny, kdy mi rád lehával na klíně a třeba hodinu se nechal hladit, jindy zase měl náladu na zkoumání a na klíně nevydržel ani 10 vteřin :-)  Byl jedním z těch, kteří mě hodně učili zajímavostem ze vztahů mezi potkany. A nejen tím, jak bravurně zvládal vést celou svou klučičí smečku, aniž by byl zlý, aniž by prudil nově příchozí nebo naopak, aniž by se nechal šikanovat betou Morlokem. Jak dokázal přerušit rvačku dvou kluků jen svým postojem, svou energií- to na něm bylo fascinující. V žilách mu kolovala krev třech různých divokých předků a jeho osobnost byla jedinečná. Moc mě mrzí, že neměl žádný vrh, nestihli jsme :-( Byly mu 2 roky a 1 měsíc. Velmi mi tu bude scházet. Kokyšku, tak brzy jsi odešel, byl jsi skvělý, chybíš mi...