Vrh P3 / Litter P3

Neplánované překvápko...

Tento vrh nebyl žádný záměr, ale zkrátka je tu a tak miminka vítáme jako každá jiná.

Inu, to bylo tak...

Žil byl jeden pán a ten si usmyslel, že si koupí dvě potkaničky. Nějak se stalo, že si vyhlédl naše dvě mladé holčičky z vrhu N3- Neranu a Nicolettu, jelikož byly poslední z vrhu volné. Jakožto údajně začátečník s nulovými zkušenostmi s potkany (tvrdil mi, že žádné doma nemá a nikdy neměl), vyptával se na všechno možné. Jaká značka krmiva je nejvhodnější, co všechno potkani smí jíst a co ne, jak jim má vybavit klec Freddy 2, která mu zbyla po osmácích atd. Básnil, že kdysi měl dva osmáky a kočku a jak byli fajn, ale že nyní si načetl o potkanech první poslední a tak je jako moc chce mít. Domlouvali jsme předání ve Svitavách, vše klaplo na jedničku, pán byl příjemný, kecali jsme u odběru o potkanech asi půl hodiny. Manipuloval s holkama vcelku pěkně, sliboval, že bude posílat fotky a info. Všechno dobrý a tak moje prďolky odjely do Valašského Meziříčí. Já pro změnu večer frčela vlakem domů do Strnadic.

Za dva dny jsem v práci na place a gripuju, o pauze mrknu na telefon (když točíme, mobil mám v autě) a vidím od milého pána 18 zmeškaných hovorů. Vyděsím se, co se sakra děje a hned volám nazpět. Chlápek to vzal, ani nepozdravil a spustil hysterický řev- Jak je možné, že mu neberu telefon, když se mnou potřebuje nutně mluvit a že ty potvory neskutečně smrdí. Křičel, že tohle doma mít nechce a hrozil, že jestli si pro ně okamžitě nepřijedu k němu domů, tak je vypustí do lesa. Marné ho žádat, aby počkal tři dny, až nebudu točit a budu si pro ně moci dojet vlakem. Prostě okamžitě a basta. Tak jsem odmakala šichtu i s hodinovým přesčasem a v noci si zavolala taxíka. Už jste někdy jeli v noci taxíkem z Jetřichovic do Valmezu? Je to setsakra drahá sranda!

Holky jsem si za neustálého lamentování chlápka přebírala úplně vystresované, vyděšené. Ale podařilo se mi je odchytit z freddyny a dát do své přepravky, tam se uklidnily. Švihla jsem chlápkovi na stůl hotovost- cenu, jakou za holky zaplatil a práskla za sebou dveřmi. Domů jsme jely už ranním vlakem. Ve vlaku holky dokonce spaly.

Po pár dnech Nicolettě nějak podezřele začalo růst bříško.

A tohle je výsledek.

Chlápek měl evidentně doma ještě minimálně jednoho samce (možná víc?), kterého mi zapřel, když tvrdil, že jiné potkany doma nemá. Nebo snad byl u něj na návštěvě potkaní samec od sousedů??? No, žádné jiné potkany jsem u něj doma nezahlédla, nebyla jsem ve všech místnostech, ale jedno je jisté, stala se u něj "nehoda" o které se mi jaksi "zapomněl" zmínt.

Tatínka vrhu neznáme, pán mi telefon nebere a tak se ho nemůžu zeptat, kde k tomu outěžku přišla. Maminka Nicoletta je sama ještě puberťačka. Přesto všechno porodila sama a bez komplikací, péči o miminka zvládá bravurně i přes svůj velmi mladý věk, za což má můj obdiv.

Nerana i Nicoletta jsou naštěstí zdravotně v pořádku, jen se postupně psychicky dávají dohromady z té zkušenosti u pána. Nějak se mi ani nechce domýšlet, co se tam ty dva dny s holkama dělo. Už jsou zase zpět doma...

Miminka dostanou výpis předků ze strany matky, strana otce zůstane ve VP nevyplněna.

Jednotlivé fotky prcků ZDE (KLIK)