Dobře míněné rady pro začínající chovatele potkanů

Vážení začínající chovatelé, rozhodli jste se, že váš volný čas, energii, část finančních prostředků a hlavně kus vás samotných věnujete chovu tak fascinujících zvířat, jakým potkani beze sporu jsou. A pokud jste zvolili chov oficiální cestou, chov se vší odpovědností za vaše ocasaté svěřence a jejich potomstvo, chov podle vysokých standardů wellfare, se znalostí specifických potřeb vašich zvířat i genetiky. Chcete-li praktikovat chov dle nejlepších možností s ohledem na zvířata, jejich zdraví a celkovou pohodu, pak vás srdečně vítám mezi nás. Tento článek je určen těm, kteří se touží neustále učit něco nového, zdokonalovat své znalosti den po dni a do svého počínání vložit nejen rozum, ale i srdce :-)

Kde a jak začít

V posledních letech se oficiální chov potkanů dostal na velmi vysokou úroveň. Potkanáři jsou nyní stejně organizovaní jako například pejskaři. Vedeme podrobné plemenné knihy, zdravotní mapy linií, pořádáme výstavy, soutěže v potkaním agility, chovatelská setkání, odborné přednášky atd. V ČR v současné době fungují dva kluby zastřešující chov potkanů a to SOP a ČKP. Každý potkanář si může vybrat, pod kterým klubem by chtěl mít záštitu. Oba kluby nabízejí svým členům podobné služby a možnosti. Avšak každý jednotlivý klub má svá specifika a rozdíly, a pro mnoho lidí tyto rozdílnosti mohou být rozhodujícím faktorem. Klubová specifika se dočtete na oficiálních webových stránkách jednotlivých klubů, stejně tak postup, jak se do klubu přihlásit. Není však vůbec žádnou překážkou být členem obou klubů, nebo třeba i některého ze zahraničních klubů a organizací. Nemálo chovatelů funguje pod dvěma kluby a má to své výhody. Proto, pokud se rozhodnete pro aktivní odchov mláďátek v budoucnu, jako první se registrujte alespoň pod jedním z klubů.

Už při žádosti o registraci stanice se můžete spojit s vedením klubu a vyptat se na vše, co vás zajímá, pokud jste nenašli odpověď na stránkách daného klubu. Kontakty na vedení klubů, poradce chovu, správce plemenné knihy, posuzovatele apod. jsou vždy uvedeny na stránkách. Velmi vhodné je strávit nějaký čas procházením webovek různých ChS, odborných stránek, nebo třeba se přihlásit na nějaké potkanářské fórum nebo do Facebookové skupiny věnující se potkanům. Komunikujte, ptejte se, navazuje kontakty a nezapomeňte, hlavně v klidu a slušně :-) Touto cestou si můžete najít nějakého „déle sloužícího“ chovatele a požádat ho o mentoring. Lze oslovit i přímo poradce chovu daného klubu nebo osobu, která vám jím bude doporučena. Nestyďte se, žádný učený z nebe nespadl a dobrý chovatel vás bude učit ochotně a rád. A nejen proto, že si sám velmi dobře vzpomíná, že i on jednou začínal a tyto začátky nebývají vždy jednoduché.

Ke správnému chovu nestačí vědomí, že mláďátka „udělají“ tatínek potkan a maminka potkanka. Celé je to mnohem složitější. Je nezbytné si předem nastudovat obecné základy správného chovu a chovatelskou etiku. S tím vám pomohou informace na stránkách obou českých klubů, odborné potkanářské weby jako např. potkanari.cz, odborné práce Markéty Utahraptor Čacké- např. Rukověť genetiky pro chovatele potkanů, nebo potkanářská „bible“ na stránkách ChS Bebecha. Vřele doporučuji si tyto věci v klidu projít, neprohloupíte! Dnes najdete na webu spousty kvalitních informací podložených praxí letitých chovatelů.

S čím začít, aneb chovný „materiál“

Člověk se většinou rozhodne pro aktivní chov na základě zkušeností s potkánky, které má doma. A nezřídka by rád tato zvířata zapojit do chovu, chce po nich potomstvo. Neříkám, že nechápu, proč lidé zatouží právě na svých miláčcích začít chovat. Avšak ne za všech okolností je to vhodné a bezpečné a to je třeba realisticky zvážit. Nejste- li si jistí, nebojte se si o tom promluvit s vaším mentorem nebo poradcem chovu.

Rozhodně nedoporučuji začínat chov na zvířátku ze zverimexu, od hadaře, z různých adopcí „nechtěňátek“.  Pozor rovněž na zvířata pocházející od chovatele bez záštity nějakého klubu, byť by vám dal takový člověk čisté, vypapané a vymazlené zvíře a k němu výpis předků/rodokmen/ rodný list nebo podobný papír. O takovém potkánkovi nevíte, co má v genech a ani papír s nějakými předky, pokud není vydán oficiální stanicí, není zárukou ničeho, natož správnosti uvedených informací. Chovatel bez záštity se nemusí řídit ničím, nikdo ho nekontroluje a bohužel drtivá většina z nich ani neví, co kříží, nezná názvosloví či neumí určit, co přesně má doma, na jakých zvířatech chová a co se mu to vlastně narodilo ve vrhu. Člověk, který si takto počíná, nedodržuje etiku chovu nebo „jen“ nemá potřebné znalosti, je množitel. A nemusí nutně své svěřence týrat. Někdy je bohužel složité pro laika rozlišit oficiální stanici od neoficiální- tedy množírny. Množitelé často těží z úspěchů a dobré kvality oficiálních stanic tím, že se za ně beze studu vydávají nebo si na ně hrají a svým odchovancům tisknou všelijaké „papíry“ s pochybnými informacemi. Jestliže máte takového potkana doma, nezapojuje ho do chovu. Do budoucna se při pořizování zvířátek vždy ptejte, zda daný chovatel chová pod nějakým klubem nebo ne. Vyvarujte se koupi jakýchkoli zvířat od množitelů.

Nejde vám přece jen o to, jak budou vypadat potomci vašeho miláčka a zda budou mazliví a mírní jako on.  Neznáte- li dobře předky a jejich vlastnosti, nedoporučuji takové zvíře do chovu používat, obzvláště když s chovem začínáte. Chcete přece pouze zdravá a po všech stránkách spokojená mláďátka s těmi nejlepšími možnými geny a vlastně celkově co nejlepší základ pro váš chov.

Uvažujete- li zapojit do chovu zvířátko pocházející z oficiální chovatelské nebo členské stanice, které jste si brali s tím, že bude u vás jen mazlíčkem, ještě nemusí být vše ztraceno. V tomto případě se vždy spojte s chovatelem vašeho zvířátka, vysvětlete mu váš záměr, zmiňte registraci vaší stanice, případně i jméno vašeho mentora a požádejte chovatele o jeho vyjádření. Pokud to bude možné, jistě vám dá chovatel své „požehnání“, případně vyřídí formality na klubu, pomůže najít vhodný protějšek ke krytí pro vaše zvířátko, dovede poradit jak v linii pokračovat apod. Pokud ale chovatel odmítne a požádá vás, abyste zvíře do chovu nezapojovali, prosím, respektujte jeho přání, má pro to své důvody, které vám jistě také popravdě sdělí.

Než začnete cokoli odchovávat, jsou pro váš úspěšný start rozhodující dvě věci. Zaprvé si musíte velmi dobře rozmyslet, co konkrétně chcete odchovávat- tedy na jakou barevnou linii, variety a kresby se chcete zaměřit. Dle toho posléze budete shánět zvířata do chovu. Za druhé bude třeba nastudovat si specifika těchto vybraných barev, variet, kreseb. Jak se daná vlastnost dědí, jak ji udržet v určité kvalitě a zda se dá bezpečně kombinovat s jinými vlastnostmi- tedy zda vůbec nebo za jakých okolností je vhodné křížit potkany těchto a jiných vlastností mezi sebou a co se stane, když se tak učiní. Říká se, že každá sranda něco stojí. V případě chovu může špatně zvolená „sranda“ stát degradaci vrhu, kdy takový odchov dostane doporučení „ pouze mazlíčci, nevhodní k dalšímu chovu“ nebo v horším případě zdraví nebo i životy matky nebo mláďat. Proto studujte svědomitě. Opět se obracejte na svého mentora nebo poradce chovu, odkáže vás na kvalitní literaturu nebo weby pro samostudium. Jestliže něčemu nerozumíte, ptejte se ho, vše vám vysvětlí.

Co se týče výběru barevných linií, na které se chcete zaměřit, je třeba být pro začátek realistou v tom smyslu, že není příliš moudré zvolit pro svůj start velice vzácné barevné linie jako například lila nebo čokoládová. Z jednoduchého důvodu. Bude se vám těžko shánět chovný materiál. Mnohdy je třeba přistoupit k importům, což ne každý si může dovolit a navíc chov málopočetných barev mnohdy provází nutnost převádění barevných linií z jedné na druhou a to patří výhradně do rukou zkušeného chovatele. K těmto krokům můžete přistoupit mnohem snáze časem, až si chov takzvaně „osaháte“ a budete se v něm lépe orientovat a v neposlední řadě získáte kontakty.

V případě chovu málopočetných variet jako např. dlouhosrstí potkani nebo sphynx, budete potřebovat pomoc chovatele, který se těmito varietami zabývá, zná dobře krevní linie své variety a umí zacházet s liniovou plemenitbou, které se u málopočetných variet (a většinou i barev) pravděpodobně nevyhnete. Jestliže váš mentor nechová tyto linie, požádejte o spolupráci a pomoc i zkušeného chovatele vybrané variety. Je to k nezaplacení.

Až budete mít rozmyšleno, co chcete chovat, můžete se poohlížet po chovatelských stanicích, které se vámi vybranými barvami, varietami zabývají. Není však příliš vhodné pořizovat naráz mnoho samiček ve stejném věku. Důvod je takový, že budete muset samičky poprvé zapustit/ nakrýt přibližně ve stejnou dobu. I kdybyste měli doma spoustu místa, vhodné ubytování pro několik vrhů současně, dostatek financí i času, ze začátku může mít nová a neznámá stanice problém s nalezením vhodných domovů i pro jediný vrh. Neříkám že je to pravidlem a že to musí potkat i vás, ale je vhodné myslet na zadní vrátka. Ne každý si může dovolit, aby mu zůstalo doma neplánovaně z několika vrhů byť pár zvířat. Dvě podobně staré samičky jsou pro začátek fajn. Nemusíte jich pořizovat hned rovnou pět J Chovatelské ani členské stanice nemají dán žádný limit počtu zvířat. A to ani spodní hranici. Prakticky vzato můžete se stát chovatelskou nebo členskou stanicí aniž byste měli jediného potkana.

Jak požádat chovatele o zvířátko do chovu

Máte vybrán vrh či přímo konkrétní zvíře, které daný chovatel nabízí k odběru, případně avizuje plánovaný vrh ve fázi „budeme krýt“ nebo „máme nakryto“. Výborně. Je na čase oslovit chovatele a požádat ho o zvířátko. Žádost o mládě je záležitost, která z velké části rozhoduje o tom, zda vám chovatel své potkaní „děťátko“ svěří nebo ne. Proto by žádost měla mít jistou úroveň. Je vhodné, aby obsahovala důležité informace a byla celkově zdvořilá a hlavně podepsaná celým jménem.

Určitě byste neměli minout chovatelovy webové stránky, pokud je má. Obvykle na nich lze snadno dohledat podmínky odběru mláděte, případně přímo podmínky kupní smlouvy, jestliže ji chovatel vystavuje, dále podmínky zadání mláděte do chovu, a také preferovaný způsob komunikace s chovatelem, většinou mailem nebo přes Facebook, občas telefonicky. Tyto informace je třeba si nejprve zjistit, vše pozorně pročíst, abyste například nechtěli po chovateli mládě do chovu z vrhu, ze kterého nezadává mláďata do chovu, ale jen na mazlíčky atd. Bylo by to zbytečné faux pas. Opravdu, nebuďte líní na stránkách chovatele číst, ne jen plesat nad fotkami mláďátek.

Jdeme na to… Chovateli sdělte své jméno, adresu a další kontakty na vás (mail, telefon apod.), název vaší stanice, zmiňte fakt, že s chovem začínáte, zmiňte vašeho mentora či další chovatele, kteří s vámi již nějakým způsobem jednali. Požádejte o zvířátko, které jste si vybrali. Vysvětlete chovateli svůj záměr, který se zvířetem v chovu máte. Jistě se hodí požádat rovnou i o trvalou spolupráci v rámci dané variety, barvy apod. Určitě chovatele potěší pár slov o vašich zkušenostech s potkánky všeobecně, bude vděčný i za foto nebo aspoň popis ubikace, kterou máte pro nově příchozí mládě připravenou. Zmiňte potkaní spolubydlící, pokud již nějací na zvířátko u vás doma čekají. Potvrďte, že s podmínkami odběru souhlasíte, má-li je chovatel vystavené například na webu. Jestliže nemá, řekněte si o to, aby vám tyto podmínky sdělil. Potom čekejte na odpověď. V případě telefonického rozhovoru vám nejspíš poví hned své rozhodnutí. Jestliže se chovatel vyjádří kladně, na dalších podrobnostech se následně domluvíte. Snažte se chovateli vyjít vstříc s místem či dobou odběru, buďte trpěliví při komunikaci. Nezapomeňte, že rozhodně nejste jediní, kdo by si rád pořídil od tohoto chovatele potkánka. Může mu trvat i pár dní odepsat třeba na email. Pokud se dlouho neozývá zpět, pošlete mail ještě jednou, je možné že se mail někam zatoulal nebo chovatel jen zapomněl či neměl čas odepsat, případě zkuste jinou alternativu komunikace, třeba telefonicky- je možné, že chovatel dočasně nemá přístup k mailu. Zkrátka i chovatel je jen člověk...

Všechny podmínky a ujednání, které s chovatelem vašeho zvířátka máte, ať již smluvně podložené nebo jen takzvaně „na čestné slovo“, vždy, prosím, dodržujte. Podmínky nejsou žádná buzerace ani zbytečné okleštění, mají svůj praktický účel pro zdokonalování úrovně chovu jako takového. Vězte, že i když laikovi často zprvu takové nepřipadají, s přibývajícími zkušenostmi sami uznáte jejich velký význam.

Doufám, že jsem vás alespoň trochu nasměrovala, jak zdárně převést své chovatelské tužby do reality a postavit chovatelskou stanici na pevných základech. Tímto článkem to ale nekončí. I nadále jsem tu pro vás a můžete se na mě kdykoli obrátit, ať už pro vás budu v roli mentora, kolegyně chovatelky nebo jen člověka, který miluje svůj krásný koníček a rád si o něm bude povídat. Přeji vám hodně úspěchů, šťastné a zdravé potkánky a také dobré lidi po boku J

Markéta „Marcie Pekelnice“ Strejčková

ChS Od Pekelného Strážce /registrovaná chovatelská stanice pod ČKP i SOP/

Poradce chovu ČKP