Potkan a dítě

 

Milé maminky, milí tatínkové, také Vás Vaše dítko neustále prosí o chlupaté zvířátko? Svatosvatě slibuje, že se o něj bude starat, krmit, venčit, uklízet po něm až do skonání světa? Stále jste neoblomní a říkáte na tento dětský nápad striktní NE nebo Vás už Vaše ratolest natolik nahlodala, že jste již začali o něčem takovém uvažovat? Čtěte dále.

 

První zvířátko

Dítě „školkového“- předškolního věku se nejčastěji začíná zajímat i o jiné obyvatele našich lidských domovů a dvorků než jen o mamku, taťku, prarodiče a sourozence- tedy o domácí zvířata. Fascinace zvířaty je někdy opravdu silná a dítěti přestane stačit si hrát pouze se zvířátky plyšovými. Odolat smutným dětským očím, které prosí a slibují, je velmi těžká záležitost. Nejedno dítko si hned napíše Ježíškovi rovnou o Komisaře Rexe nebo Černého hřebce. Rodič však má odpovědnost nejen vůči svému dítěti, ale i vůči jeho zvířecímu kamarádovi. Německý ovčák nebo vznešený arabský kůň však není nejlepší volba pro pětiletého caparta, který ještě s žádnými zvířaty nemá potřebné zkušenosti. Navíc, ani vlastnímu dítěti v takto mladém věku nelze svěřit jakékoli zvíře bez značného pravidelného dohlížení a především sponzoringu veškerých výdajů jako jsou ubytování zvířete, jeho krmení, veterinární péče atd. Víte, že pes může žít i více než patnáct let a kůň více než třicet? A co teprve kolik krmiva takový koníček denně spořádá, natož kolik toho spořádá za celý život? Co když onemocní? Kdo ty výdaje bude platit? Samozřejmě, že dítě ne. Od toho jste tu Vy, rodiče. Zvíře potřebuje plnohodnotnou péči po celý život a navíc pokud se dítě nadobro přestane starat o své zvířátko, jste jakožto rodiče povinni se o zvíře postarat sami.

Volba prvního zvířete pro dítě je samozřejmě na každém rodiči. V každém případě je vhodné začít s něčím menším, se zvířetem, které dítě dobře fyzicky zvládne a které se snadno přizpůsobuje lidem, chodu domácnosti a divokému dítku. Vhodnými kandidáty bývají oblíbení králíci a také hlodavci jako jsou morčata, křečci, křečíci, pískomilové, osmáci, myšky a potkani. Při výběru konkrétního druhu je však třeba myslet nejen na své vlastní preference co se komu líbí, ale i na potřeby daného druhu zvířete- jeho nároky na ubytovací prostor, vybavení ubikace, krmivo, společnost vlastního druhu, průměrnou dobu života, časová náročnost samotné každodenní péče o zvíře apod. To všechno a ještě mnohem víc je třeba uvážit, předem si nastudovat potřebné znalosti a dle svých možností zvíře vybírat.

 

Potkan, dítě a harmonické soužití aneb, co je třeba mít na paměti

Jako první zvíře pro dítko je velmi vhodný i potkánek. Potkani jsou milí, inteligentní, snadno se ochočí, hravě se naučí kdejaké zábavné kousky a většinou přímo vyhledávají lidskou společnost a s dětmi vycházejí povětšinou velmi dobře. V prvé řadě ale musíte naučit Vaše dítko s potkánkem zacházet. Jak potkánka správně zvedat a manipulovat s ním (tahat potkánka za ocásek nebo mu strkat prstíčky do očíček není zrovna nejlepší nápad), jak a čím potkánka nakrmit (rozhodně ne čokoládovou tyčinkou ani indiánem z cukrárny), jak reagovat, když se potkánek poleká a utíká se schovat pod křeslo (určitě ne začít hystericky ječet a divoce šoupat křeslem sem a tam) a tak dále.

Další nespornou výhodou je to, že nemusíte mít maštal, zahradu ani kdovíjak velký byt, potkaní klec se vejde i do jednopokojového bytu. Potkana nemusíte venčit jako psa a vůbec má potkan mnoho dalších drobných výhod oproti větším a náročnějším mazlíčkům.

Potkánek však není křeček, kterému stačí samota v relativně malé a nízké kleci. Potkan má své nároky a jeho přirozené potřeby by mu rozhodně neměly být upírány. Každé zvíře, které psychicky či fyzicky strádá, by se mohlo stát nejen neduživým, ale i agresivním. Pro potkany to platí také.

U potkanů platí pravidlo „ pořiď vždy nejméně dva“. Potkan je od přírody velice společenský a sociálně založený živočišný druh. Samotou potkan psychicky strádá. I když se potkánkův malý páníček nebo i vy rodiče budete snažit sebevíc potkanímu jedináčkovi vynahradit samotu, budete s ním trávit hodiny času, přesto mu nikdy, ani při nejlepší vůli a snaze, nemůžete nahradit potkaního kamaráda. Samotný potkan nejenže se bez neustálé společnosti velice nudí, ale mohlo by dojít i k narušení jeho chování, kdy hrozí apatie, sebepoškozování nebo dokonce agresivita vůči majiteli.  Pokud chcete pro své dítko dobrého potkaního mazlíčka, pořiďte své ratolesti rovnou dva potkánky. Péče o dva potkany se zas o moc neliší od péče o jednoho, stejně tak vhodná velikost klece. Proto pokud Vaše dítě žadoní rovnou o dva potkánky, dejte na radu chovatele a své dítko v tomto případě poslechněte. Potkánci u Vás pak budou spokojení a Vaše rodina s nimi. Nedbejte zcestných rad prodavačů ve zverimexu, když Vám budou tvrdit, že dva potkaní kluci se nesnesou a že je vhodné chovat potkany pouze jednotlivě nebo samce a samičku dohromady. Nedbejte varování, že dva potkánci se nikdy dobře neochočí a nepřilnou k člověku tolik jako jedináček. Naopak! Potkaní kluci taktéž potřebují společnost a měl by to být rovněž potkaní sameček. Pro samičku se zase sluší potkaní kamarádka. Stejné pohlaví obou potkánků Vám zaručí, že nebudete muset co chvíli řešit, kam s nechtěným vrhem. Navíc samička, která je permanentně se samečkem měsíc co měsíc vrhne a zanedlouho zemře vyčerpáním. A že několik potkánků společně se nikdy dobře neochočí je naprostá hloupost, mnoho chovatelů včetně mně může toto tvrzení hravě vyvrátit.

Máte-li menší děti, zhruba mladší deseti let, je vhodné pořídit si potkánky jen jednoho pohlaví, tedy buď jen samce nebo jen samičky. A to z prostého důvodu. Dvě oddělené skupiny (skupina samic a skupina samců) přichází v úvahu teprve tehdy, kdy si je schopno dítě plně uvědomit co se stane, když se pustí samec k samičce. Příklad ze života: Moje známá má tři potkaní samičky a dva potkaní samce a pětiletého syna, který je do potkánků blázen a s nadšením se o ně stará. Jednoho dne si klučík vzal z klece samců potkaního samečka k pomazlení a když ho vracel zpět, vrátil ho do špatné klece...tedy k samičkám. Stačilo pár hodin, než dospělá panička zjistila, co je špatně. Avšak jako na potvoru se samec činil a všechny tři samičky po třech týdnech porodily mláďata. Rázem bylo v domě o 40 potkanů víc. V případě dvou potkaních skupin opačného pohlaví v kombinaci s mladším dítkem se toto může stát.

Zverimex rozhodně není místo, kde byste měli pořídit svému dítku jeho první potkánky. Potkani ve zverimexu jsou chovaní hlavně jako krmivo pro jiná zvířata a nikdo si nedal tu práci je alespoň trochu ochočit. Potkani ze zverimexu ze začátku často koušou a zběsile utíkají, protože lidi neznají a bojí se jich, nezřídka mají zkušenost se špatným zacházením. Takové vyděšené zvířátko není pro dítě zrovna nejlepší první mazlíček. Navíc zverimexoví potkani bývají často nemocní a napadení parazity. V případě koupi samičky si nemálo lidí domů přinese balíček s překvapením. Dobrá volba je chovatelská stanice, kde dostanete potkánky zvyklé na člověka, nekousavé, vymazlené a zdravé a v případě mláďat samičího pohlaví stoprocentně bez outěžku.

 

Potkaní kluky nebo holky? Aneb co se k dítku hodí…

Určité rozdíly mezi pohlavími tu samozřejmě jsou. Samičky bývají menší, jemnější ve stavbě těla a  celkově lehčí. Samečci jsou mohutnější, větší a v dospělosti mohou dorůstat klidně i do váhy 800 gramů, aniž by se jednalo o obezitu.

Co se týče povahových vlastností, pak samičky bývají velice aktivní, zvídavé, rychlé, uskákané, a to někdy až do té míry, že „nemají čas“ se se svým pánem pořádně pomazlit. Zkrátka jsou neustále v pohybu až do vysokého věku. Některé samičky bývají i trochu náladové, hlavně ve dnech říje. Potkaní holky jsou tedy spíše vhodné „na dívání“ a divoké skotačení, než na mazlení. Doporučuji je raději k aktivním dětem školního věku.

Samečci jsou v mládí povahově podobní samičkám. V pubertě, což je životní úsek mezi cca 4. až 6. měsícem života, bývají potkaní kluci divočejší ve skupince s druhým potkaním klukem (či více kluky), dochází k častějším potyčkám, kdy si potkani musí vyjasnit hierarchické postavení ve své skupině. Potkánci se přetlačují packami, obracejí jeden druhého na záda, podobně jako je tomu u psů. Mohou u toho i vysoko skákat, pištět a nervózně cvakat zuby. Takové chování je možné vidět i mezi samičkami, avšak u nich to bývá zpravidla v menším měřítku. Ke zraněním však většinou nedochází a pokud už se potkani zraní, nebývá to nic vážného a většinou postačí ranku vydesinfikovat běžnou desinfekcí. Takové chování je naprosto přirozené a v pořádku a lidé by do průběhu těchto šarvátek neměli zasahovat. Toto je to třeba vysvětlit i Vašemu dítku, aby nebylo šokováno, že se potkánci perou. Po pubertě zpravidla mají potkánci jasno, kdo je šéf klece a podobné šarvátky ustanou. Potkaní kluci se pak stávají línějšími- více odpočívají a lenoší, většinou nejsou už tak aktivní jako samičky a více než samičky vyhledávají fyzický kontakt s lidmi. Obecně platí, čím starší kluk je, tím větší mazel se z něj stává. Dospělí potkaní kluci bývají výbornými mazlíčky i k malým dětem (zvláště samečci z linií, které jsou „hadrovou“ povahou potkanů vyhlášené), často si nechají líbit i trochu drsnější mazlení, někteří bývají v ruce naprosto vláční až hadroví a nechali by na sobě téměř dříví štípat. Potkaní kluci se ve světě a nyní už i u nás používají jako zvířecí terapeuti právě pro svou mírnou a kontaktní povahu.

Toto je jen obecná charakteristika. Samozřejmě je možné narazit na línou a velice mazlivou samičku či na dospělého samce, se kterým „šijou všichni čerti“. Každý jedinec je individualita, má určité vrozené předpoklady, které se později buď potlačí nebo podpoří. Záleží z části na vnějších vlivech, jako je prostředí, ve kterém potkani žijí nebo způsob, jak je s nimi zacházeno. Ve vrhu, jehož oba rodiče jsou přítulní mazlíčkové je větší pravděpodobnost, že mláďata budou povahově po rodičích, avšak dopředu se to zaručit nedá. Dokonce i v jednom vrhu se vyskytuje mnohdy velká variabilita, co se týče povah jednotlivých mláďat.

 

Navštivte ChS

Než si s dítkem potkánky napevno vyberete, navštivte chovatelskou stanici. Ptejte se na vše, co Vás zajímá, chovatel Vám jistě velice ochotně a podrobně podá veškeré informace. Pokud máte předškoláka, který si vybírá svá první zvířátka, požádejte chovatele, aby Vám řekl, která potkaní mláďátka z vrhu jsou kontaktní, klidnější a nebojácná. Pro začátek s nimi bude pro mladší dítko snadnější pořízení než s velmi akčními nebo méně přizpůsobivými mláďaty.

S většími školáky už většinou nebývá problém vybrat si i o něco akčnější potkaní miminko. Chovatel své odchovance zná, má vypozorované jejich chování, dosavadní povahy a určí lépe než Vy nebo Vaše dítko, jakou povahu bude ten či onen potkánek nejspíše mít i v budoucnu. Ale je třeba mít na paměti, že mládě je velice tvárné a způsob zacházení ze strany rodinných příslušníků si velice dobře pamatuje. Vlídné ale jasné zacházení zvířátko ocení a odmění Vás svou důvěrou a respektem, za hrubé zacházení nebo nedostatek věnování se Vás zvířátko potrestá splašeným útěkem, škrábanci na rukou nebo dokonce nějakým tím zákusem do palce.

 

Závěrem

Dítě a potkani bývají po seznámení výbornými kamarády. Nejenže se dítko zabaví hrou s potkánky, vymyslí spoustu lumpáren a legrácek. Dítě si péčí o potkany osvojí, jak se zvířátky správně zacházet a postarat se, aby měli vše, co potřebují. Tím se dítě učí odpovědnosti vůči ostatním a to je velice výchovné. Potkani dají Vašemu dítku mnoho užitečného pro život a Vy si ověříte, zda zájem o zvíře ze strany Vašeho dítěte záhy neupadne v zapomění. Pokud ne, jste nesmírně šťastným rodičem.

Pro úplnost přikládám pár fotek od rodiny Pavelkových.

Tímto velice děkuji celé rodině Pavelkových, nejen že poskytli své fotky k mému článku, ale především za to, že dali našim potkaním miminkům tak báječný domov.

 

Ondra Pavelka a Oskárek alias Ďiblík

 

Ještě ješdnou Ondra Pavelka a Oskárek (Ďiblík) a Ládík (Daidalos)


 


Vojta Pavelka a Pavelkovic první potkánek Cipísek

 

A nyní z Pekelnického rodinného alba...autor já...

Můj malý bratranec Daniel (na fotce mu jsou necelé dva roky a již je znát jeho obrovská láska ke všemu živému, jednou z něj bude jistě také chovatel) a Hesperida Od Pekelného Strážce alias Heja majitelů Vocelkových.

© 2009 Od Pekelného Strážce - Všechna práva vyhrazena!

Tvorba www stránek zdarmaWebnode