Tak a zase novinky...

Žel musím říci, že vrhu B3 nebyli bohové příliš nakloněni...

20. 9. v podvečer u pouštění miminek jsem si všimla čehosi v Bellarčině oušku. Vypadalo to jako zánět, ač nijak neklopila hlavičku ani nic podobného. Kdybych neměla v ten moment Bellarku nalepenou na hrudi a nekoukala na ní "zoči voči", tak si toho ani nevšimnu. Nicméně druhý den ráno kalup na veterinu a tam potvrdili mou domněnku. Takže jsme vyfasovali ATB kapičky a kapeme...

21.9. jsem po návštěvě veteriny s Bellarou vyrazila do Brna- jednak na nějaké soukromé srazy a také předat některé prcky novým pánům (původně měla jet i Bellarka). Po návratu domů mě však čekal velmi smutný pohled do klece LH kluků a odstávčat...Všichni spali narvaní v tunelu na jedné hromadě a v hoblinách ve skvrně od krve ležel mrtvý Bogard s prokouslým krkem :-( Nevím co se tam stalo mezi nimi, ani nemám potuchy, který ze samců by to mohl udělat. Nikdy dřív ani náznakem se žádný z nich nechoval k mláděti hrubě. Mimča byla s velkými kluky už týden a panovala tam pohoda, žádné pranice, ba ani vytahané chlupy, žádné vzteklé funění. Nebylo to poprvé, co mi tato skupina kluků vychovávala odstavené chlapečky. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se tohle může stát zrovna v této skupině... v kleci jde život dál, jako se nic podobného nikdy nestalo... :'( Nevím co to mělo znamenat, zda nějaký zkrat, nebo jen velice nešťastná nehoda? Nerozumím tomu... Je mi to strašně moc líto, Bogardku...

V pátek 22. 9. jsem v Moravské Třebové přebírala 17 malých džungaráčků do depozitování.

V sobotu 23. 9. jsme vyjeli na výstavu Potkan v Praze do Toulcova dvora. Sbalila jsem Stregu, kterou jsem měla přihlášenou na výstavu, dále jsem brala k předání novým majitelům naši malou Agnes a také Bossira, Branda, Bruce a Barona a jen tak na blind jsem vzala těch 17 křeččích šotků a doufala, že alespoň některým najdeme na výstavě nový domov. K tomu jsem brala ještě nějaké sirupy a čajíčky k prodeji. A vyrazila na vlak. Ano, na vlak :-D Vypadala jsem jak Santa Claus, jen bez těch sobů :-D Přejeli jsme do Hradce Králové, kde jsme se nalodili do auta k Zubajdy výpravě, pokračovali k Zubajdě domů vyložit jejího Barona a pak zase nabrali kurz na Prahu. Načež jsem v autě zjistila, že mi doma vypadlo ze složky veterinární potvrzení pro mé potkany... bezva... Po příjezdu do Prahy jsem letěla za Lukášem, že mám "průser", načež mi milý Lukáš vytiskl nové potvrzení a poslal mě s ním ke Gremleence na přejímku, za což mi spadl kámen ze srdce. Gremleenka je prohlédla a naznala, že je vše OK a razítko jsme dostali na místě :-) Uf!

Když jsem řekla, že mám křečíky k adopci, strhla se vlna zájmu a každý se chtěl na křečíky podívat, několik chovatelů se dokonce odhodlalo a svého křečíka si adoptovalo. Od rána jsem lítala mezi předáváním mých myšáků, čajů, sirupů a křečíků. Do toho jsem si ještě /jen tak mimochodem/ odposuzovala kategorii Pet B. Strega se nám pěkně předvedla, vůbec se jí u posuzovatelek Gremleenky a Tami nelíbilo a s úprkem to dávala hlasitě najevo :-D Semetrika horkokrevná. Byla posouzena až na třetí pokus :-D

Žel další smolný den si vybral třetí prcek z vrhu B3- Bossir. Jeho budoucí panička si ho měla převzít na výstavě a přinesla s sebou svého potkaního kluka /údajně tříměsíční mládě/ s tím, že by je potřebovala seznámit přímo na výstavě. Seznamování probíhalo v Bossirkově přepravce. První asi půlhodinka proběhla naprosto předpisově, už jsem si myslela, že to bude pohodička... A najednou hrozný řev...skočila jsem po přepravce a kluky rozehnala od sebe. Pohodička se zvrtla v nasupeného samce, který Bossirka pokousal a navíc mu v té pranici vymknul zápěstí. No, takže proběhlo okamžité ošetření a prohlédnutí od Gremleenky. Bossirek tedy předán nebyl, jel se mnou domů se léčit. Chudák nastávající majitelka z toho byla velmi špatná.

Jinak výstava proběhla v přátelském duchu, uskutečnila se i členská schůze ČKP a krásné potkaní agility plné legrácek a nejen dětského smíchu. Naše Strega obdržela vemi malé body zejména kvůli tomu hysterickému výstupu u posuzování, který jí sebral opravdu hodně- dostala od Tami jen 77 bodů (Tami je přísná jako ras, když jsem viděla její lístky, no fíha :-D). Zato se Strega z nějakého důvodu zalíbila Lukášovi Malečkovi- garantovi výstavy- ten si vydobyl udělit svou vlastní cenu ve speciální kategorii. MAZLÍK GARANTA- kdoví proč tuto krásnou cenu vyhrála právě naše prdlá Strega :-) Mockrát děkujeme :-) Na výstavě našlo domov 8 křečíků :-)

Z výstavy nás vezla autem do Jílového moje kamarádka Vendulka s dcerkami Vendulkou mladší a Magdalénkou. V Jílovém jim byla předána jedna křeččí holčička a ještě soused s rodinou si přišli pro druhou křeččí holčičku. Přespávali jsme zde u táty.

V neděli 24. 9. ráno jsme zas vyrazili. Ještě v Jílovém byla předána naše Agnes. Dále v Praze náš Bruce. Po srazu v Praze s kamarádem jsme se zase vypravili vlakem domů- Já, Strega, zraněný Bossirek a zbývajících 7 křečíků. V konečném důsledku byla moje křeččí "Hurá ADOPT MISSION" velice úspěšná :-)

Nyní jsou všechna naše aktuální potkaní miminka u svých majitelů a ti, kteří ještě nejsou, protože se léčí- tedy Bossir a Bellara- ti do svého nového domova půjdou již brzy.

Máme ihned k adopci 7 džungarských křečíků :-) Nehledáte maličkého šmudelína?