Jsme zpět s aktualitami

Celou zimu bylo mnoho co na práci. Stěhování, zabydlování, pracovní nasazení, kdy jsem hodně jezdila všude možně. Musím moc poděkovat mojí mamince, která mi ve dnech výjezdu do zahraničí za prací perfektně pečovala o všechny moje miláčky :-)

Za tu dobu se stalo opravdu hodně věcí a jak už to tak v chovu chodí, udály se věci radostné i smutné. Ale vše popořadě...

Během února jsem se snažila o krytí Federiky, Dorotky, Cabiri a Perly. U Perly jsem se hodně rozmýšlela, zda to mám podruhé zkoušet, když svůj první vrh sice dobře a bez problémů porodila, ale bohužel odmítla své prcky. Nakonec jsem to však riskla s tím, že stejně kryju další 3 samičky, tak by v případě potřeby byla nějaká kojná samička doma. No a nakonec zabřezla jen Cabiri a Perla. Federika a Dorotka měly poslední možnost na zabřeznutí, ale obě dvě zůstávají bez potomků a vzhledem k jejich věku již další pokusy o krytí nebudou.

5. 2. nás opustila chlupé zlatíčko Bellara. Bábinka naše miloučká. Jako malá prodělala zánět v oušku a dlouho se z něj léčila, proto zůstala doma. Nikdy pořádně nevyrostla, zůstala poměrně malá, proto nebyla vhodná k chovu a tak nikdy vlastní miminka neměla. Zajímavé je, že ze zánětu se vyléčila ne antibiotiky (ani troje ATB jí nezabraly), ale speciálními bylinnými kapičkami, a od té doby nikdy nebyla nemocná. Bellísek usnula ve věku 2 roky a 6 měsíců.

26. 2. zemřela Dasha. Byla na tom špatně s plícemi už od mládí a poslední dobou víc a víc dýchala bříškem a pomalu ztrácela na váze, i když byla až do posledního dne velice čilá, zvědavá jako vždycky a s chutí jedla. Kvůli chronickému vrkání byla vyřazena z chovu už jako mladá a nemá potomky. Nejspíš už toho bylo na její seniorské tělíčko moc. Bylo jí 2 roky a 1 měsíc.

7. 3. nás opustil náš výstavní krasavec, milovník a vrchní pusinkovač Egon. Byl to pro mě docela šok, i když už Egon nebyl žádný mladík, nic nenasvědčovalo tomu, že by nás měl v dohledné době opustit. I když sám neměl žádné potomky, protože ani jednu ze tří samiček, které s ním strávily námluvy, nenakryl, pro jistotu jsem nechala Egonkovo tělíčko podrobit pitvě. Jeho bráška Edgar totiž v chovu působí. Měla jsem starosti o zdraví linie a chtěla jsem vědět, na co Egonek zemřel. Pitvou bylo zjištěno, že zemřel na mrtvici. Bylo mu 2 roky a 1 měsíc.

8. 3. jsem si jela k Janě do ChS DumboFuzz pro novou posilu do chovu. Je jí kouzelná samička Cultura of DumboFuzz- dumbo velveteen, americká modrá, solid, obláčková. Původně jsem obláčka nechtěla a poprosila, Janu aby mi dala vybrat z miminek, které vypadají, že obláčci nebudou. A taky že dlouho nevypadali :-) a pak najednou ejhle... Ono tomu prokvetl hřbet :-) Ale když už jsem jí měla zamluvenou a já obvykle rezervace neruším. V životě jsem neviděla obláčkovou ameriku a navíc ve velveteenu, takže mám doma opravdu velmi zajímavé potkaní mimino :-) Ačkoli má solid pěkný a vhodný k registraci, nemám zdání, zda obláčka v americké modré půjde vůbec registrovat :-)

9.3. někdy v brzských ranních hodinách jsme velice nešťastně přišli o nastávající maminku Cabiri a její nenarozená mláďátka. Cabiri měla akorát termín porodu a opravdu si 8. března postavila z nabídnutého skartovaného papíru hnízdo a pozdě večer zasedla do hnízda a odpočívala tam. Těšila jsem se, že do rána budou miminka na světě a před půlnocí jsem zalehla do postele s vědomím, že je vše tak, jak má být a nechala jsem Cabiri v klidu. Vždyť už jeden vrh porodila a vychovala naprosto s přehledem, je to zkušená máma. Ráno zazvonil budík a okamžitě letím do obýváku přivítat miminka a zkontrolovat Cabiri. Místo radosti se ve mně při pohledu do klece všechno sevřelo a zůstaly mi jen oči pro pláč. Cabiri ležela mrtvá v krví potřísněné podestýlce a žádné miminko nebylo venku. Vypadalo to, že všechna mláďátka zůstala uvnitř. Vzpříčilo se první mládě? Bylo moc velké? Něco uvnitř prasklo a moje krásná Cabiri vykrvácela... Byla jsem naprosto mimo, zdrcená a měla jsem sto chutí se na všechno vykašlat. Poslední dobou byly jen samé odchody staroušků, což je bohužel nedílná součást života a chovatelství a já se tak těšila, že to u nás konečně zapíská novým životem.

Věděla jsem, že Federika a Dorotka nezabřezly a miminka tudíž nemají a mít nebudou. Teď zemřela u porodu Cabiri... No a na řadě je Perla... pupík měla jak tenisák a já doufala, že dobře porodí a hlavně aby svá mláďátka přijala. Neměla bych totiž kojnou samičku, kdyby své prcky odmítla jako posledně a musela bych horko těžko shánět. Povím vám, že jsem měla fakt "staženej zadek" jako nikdy.

11.3. nastal den D a Perla mi předvedla svých 9 kouzelných špuntů. Ještě větší úleva přišla, když jsem viděla s jakou pečlivostí a láskou o své děti pečuje, kojí, čistí, zahřívá a hnízdo opouští jen na krátkou chvíli, kdy miminka zahrabe, aby byla v teple a jde jíst. Jsem moc ráda, že můžu přivítat v našem novém domečku první zde narozený vrh a to vrh M3. Hrdými rodiči jsou Perla di Piuzzi a Jaculus Od Pekelného Strážce. Máme 2 chlapečky a 7 děvčat :-) Více se dozvíte v sekci "Pekelníčci k odběru". Zanedlouho budu fotit jednotlivé fotky. Momentálně vyřizuji předběžné rezervace na prcky, tak prosím nové zájemce, aby počkali, zda se některá mláďátka uvolní. Co se týče chlapečků, tam se bohužel určitě na všechny zájemce nedostane, protože máme jen dva. Omlouvám se.

16.3. zemřela naše bábinka Ufounka. Čilá, uběhaná, kontaktní a úžasná, prostě nezapomenutelná, zasloužilá maminka dvou vrhů. Nikdy nebyla nemocná, žádný nádor, jen poslední dobou už trochu ztrácela na váze a zadní nožky už nebyly jako dřív. Přesto do poslední chvíle běhala a vyšplhala i do nejvyššího hamaku a jakmile se nesly kokýnka, Ufo mi je rvala z ruky jako první. Ufo nás opustila tiše ve spánku v krásném věku 2 roky a 9 měsíců.

Nyní za času koronaviru, kdy se můj pracovní život nadobro zastavil, díky nařízením vlády nemohu provozovat činnost psího salonu a ani se téměř nic nenatáčí a externí gripáci sedí na zadku doma (tedy i já), mám nyní hodně času na péči o mojí zvířecí rodinu a také na práci kolem domu. Již jsem měla včera zájemce o návštěvu našeho chovu a tak raději napíšu přímo zde, že dočasně nebudou z mé strany umožněny návštěvy mého chovu / potažmo mého domu. Důvod je prostý- zaprvé- pandemie koronaviru mezi lidmi a nařízení vlády o karanténě. Zadruhé- nepotřebuji aby mi tady kdokoli potenciálně nakažený prskal po domě, natož po potkanech. A za třetí- nemám tušení jak se organismus potkana vyrovnává s nákazou SARS-CoV-2. Psi a kočky jsou z obliga, to už dle médií vědci dokázali. Ale jak je to s potkany- na to jsem žádnou šikovnou studii nenašla. Vím jen, že potkani jsou náchylní k mnoha virům a bakteriím, kterými bývají lidé vcelku běžně infikováni a způsobují jim obdobné zdravotní problémy. Takže proč to riskovat... Až do pominutí pandemie v ČR nebudu přijímat k nám domů žádné návštěvy. Odběry mláďátek budou probíhat na dohodnutém místě, ideálně venku mimo veřejné budovy, a i když mě to mrzí, tak prosím jen rychle- bez pokecu, bez kafíčka, jen "štafeta" a samozřejmě s ochrannými prostředky, které nařídila vláda. Samozřejmě budu s vámi i nadále ve spojení, proto prosím nastávající majitele našich potkáňat, aby se mnou cokoli ohledně potkanů řešili telefonicky, případně mailem. Jsem zvyklá na osobnější přístup a mám ráda setkávání s pány našich Pekelníčků, ale je vyjímečný stav a s tím nic nenadělám. Děkuji za pochopení.

Po večerech budu nyní aktualizovat webovky (už je to fakt potřeba), doplňovat fotky našich ocasníků a přidávat další novinky.