Co nového...

Začnu-li chronologicky, žel opět smutnou zprávou. Samantha začala rodit 5.6. dopoledne. Začátek porodu probíhal normálně, sama porodila 6 špuntů, čilých a ukřičených. Samantha seděla v hnízdě a asi do dvou odpoledne se nic nedělo, čistila miminka, ale nekojila. Poté Samantha začala velmi krvácet, stahy byly, ale ven vycházela jen krev. To už mi bylo jasné, že je zle. Prcky jsem zabezpečila v košíku s ohřívačem zabaleným do ručníku, naložila nešťastnou Samanthu a šupajdili jsme vlakem na vet do Lanškrouna. Sono ukázalo, že v porodních cestách vězí poměrně velké mládě, a nejspíš způsobilo zranění někde uvnitř, proto tolik krve. Chudinka Samantha byla po cestě a velké ztrátě krve už dost zesláblá. Císařský řez byl však nevyhnutelný a tak zlatíčko moje vzali na sál. Vyndali z ní 7 již mrtvých miminek. Samantha žel podlehla vysílení ze ztráty krve, neprobudila se :'( Domů jsem se dokodrcala vlakem až poměrně pozdě večer. Začalo obvolávání a obepisování chovatelů, zda má někdo kojnou pro našich 6 sirotků. Nakonec jsem se dovolala Alence Zubajdě a její Fabia s týden starým vrhem by mohla být záchranou pro naše dětičky. Zkoušela jsem miminka ještě v noci nakrmit Nutrilonem, který jsem měla doma. Ale nechápali, co mají dělat, nebyla to máma :-( Přes noc jsme žel přišli o tři. Časně ráno jsem zastrčila do výstřihu přeživší tři prcky a ujížděla s nimi prvním autobusem do Hradce Králové, kde na nás čekala Alenka. Miminka byla už slabá. Po cestě jsme přišli o další dva. K náhradní mamince se dostalo jediné mládě. Večer, když Alenka kontrolovala hnízdo, už našeho sirotečka v hnízdě nenašla... zmizel :'(  Velmi mě mrzí ztráta naší potřeštěné, ale milované Samanthy a jejích miminek. Tímto se omlouvám všem, kteří se těšili na prcky po Samantě a Kokoškovi. Samanta mi velmi chybí. A její nejlepší kamarádka Vendeta Samanthu "oplakala" asi nejvíc. Dva dny seděla v záchodku a nechtěla ani běhat, ani si hrát s ostatními potkankami, až jsem měla strach, zda není nemocná. Naštěstí se pak vzpamatovala a začala normálně fungovat. I tak může vypadat potkaní truchlení...

V pátek 9.6. nás překvapila Onera. Už jsme ani nedoufali. Poslední pokus o krytí a ono se povedlo! Neuvěřitelné! Dlouho nás napínala, šibalka jedna, bříško nejdřív vůbec nebylo patrné. Až posledních pár dní. Čekala jsem napjatá jako kšanda, co bude. A za úplňku naše ušatá Onera přivedla na svět 4 tlusťoučké červíčky! Máme 1 kluka a 3 holčičky. Rostou před očima den co den. Onera o ně příkladně pečuje a prckové jsou nacpaní k prasknutí. Zase to u nás píská! A vzácně to píská... jsou to mláďátka z americké LH linie. Onery mimátka jsou pro mě takovým balzámem na duši po tom Samantině tragickém porodu. Koloběh života pokračuje. Ještě že je máme :-)

Dále Thalia je v očekávání. Přijde to brzy.

Předběžné rezervace samozřejmě přijímám, tak do toho, potkanomilové :-)

Prckové z vrhu X2 jsou již všichni zadaní. Xyerru budu předávat na Propetu pro ChS Royaume de Lune, ostatní sourozenci jsou již v nových domovech.

V neděli 18. 6. odpoledne budu na klubové grilovačce ČKP v Praze v hospůdce U Pramene. Těším se na klubový pokec :-)