Lidé, kteří zklamali :-(

 

Varování

Ráda bych varovala všechny chovatele potkanů před slečnou Hanou Hrubou z Prahy, která mě svým jednáním (později spíše nejednáním) a přístupem velmi znepokojila. Poslední událost, která se u ní stala, a to smrt dvou zvířat, které si z mého chovu pořídila, smrt prý náhle a bez důvodu, mě velmi rozčílila. Přístup této slečny je dle mého názoru nepřípustný, a rozhodně by se takto neměl chovat žádný majitel zvířete, po němž se chtěly určité a snadno splnitelné záležitosti (smluvně podloženo), s nimiž majitel z vlastní vůle souhlasil.

Od začátku:

Dne 4. Ledna 2010 mi slečna Hrubá napsala mail, že by si ráda pořídila potkaničku z mého vrhu A, a že by si přála, abych jí potkanku dopravila do Prahy. Slečně jsem odepsala mail, že to možné bude, ať si potkaničku vybere. Slečně jsem zdůraznila, že potkanička půjde výhradně na mazlíčka a nebude se na ní chovat, poslala jsem jí podmínky naší kupní smlouvy a požádala jí, aby si je pozorně pročetla a pak se rozhodla, zda souhlasí. Dále jsem jí poslala všechny otázky, na které od ní potřebuji znát odpovědi, než jí potkaničku svěřím a aby uvedla kontaktní údaje do smlouvy a VP. Slečna mi obratem napsala, že si vybrala potkanku jménem Achillea Millefolium Od Pekelného Strážce, dále napsala, že se smlouvou souhlasí, ale zřejmě nepochopila vše a zeptala se mě, zda může potkaničku v budoucnu aspoň jednou připustit. Odepsala jsem, že si to nepřeji, že jsem jí upozorňovala hned, že nechci, aby se na potkance chovalo a slušně jsem vysvětlila důvody, proč si to nepřeji (hlídání zdraví linie, na chovu se bude podílet jen naše ChS a jedna další ChS, se kterou společně nejdříve ověříme zdraví linie a teprve pak můžeme linii pustit do chovu jako takového). Slečna tedy přislíbila, že na potkance chovat nebude a zažádala si ještě o druhou potkaničku z tohoto vrhu- o potkanku jménem Arnica Montana Od Pekelného Strážce, aby měla Achillea kamarádku, na kterou už je zvyklá. Souhlasila jsem, protože jsem vždy raději, když odchází dva sourozenci spolu do nového domova. Dohodly jsme se tedy na termínu převzetí v Praze, slečna slíbila, že s tím počítá a bude tam. Musela jsem pak nakonec, z časových důvodů, posunout termín převzetí o týden déle, vše jsem slečně psala předem, odepsala však, že to nevadí a přijde v nový termín (pátek 29. Ledna 2010) si potkanky převzít. Dva dny před odběrem mi slečna psala mail, že bude mimo Prahu, zda by si potkanky mohl převzít někdo jiný.

Ač nerada, napsala jsem, že výjimečně tedy potkanky svěřím převozníkovi, ale chci, aby smlouvy slečna podepsala sama. Měla jsem plán: předat převozníkovi jak potkanky, tak i všechny 4 smlouvy (2 Achilley a 2 Arniky) mnou podepsané, a slečna, až přijede domů, tak smlouvy podepíše vlastní rukou a nechá si jednu Achilley a jednu Arniky smlouvu doma a zbylé dvě mi pošle poštou nazpět, abych si je mohla založit.

Nastal den D a slečna zatím neodepsala, ovšem zbalila jsem potkany, krmení, papíry a smlouvy a běžela na vlak. Ve vlaku jsem slečně psala SMS, že už jsem na cestě do Prahy a ať tedy někoho spolehlivého pro ně pošle, že je nemíním táhnout zpátky domů přes půl republiky v patnácti-stupňovém mrazu. Nazpět mi volala a domluvily jsme se, že vše uděláme, jak jsem navrhla a potkanky v Praze převezme přítel slečny Hany. Asi pětkrát se mi do telefonu ještě omlouvala, že si potkanky nemůže převzít sama. Dušovala se, že smlouvy pošle hned, jak dorazí domů, a že bude každou chvíli psát a posílat fotky, jak se holky mají. Ještě dodnes si vzpomínám do detailů na náš rozhovor.

Slečny přítel, vybaven batohem vystlaným jeho vlastní mikinou, dorazil pro potkanky na smluvené místo, holky jsem předala, jejich VP, zdravotní karty, trochu směsky a všechny 4 smlouvy, kdy jsem i jemu „datlovala do hlavy“, ať smlouvy zodpovědně doručí a vše jsem vysvětlila i jemu, co a jak se smlouvami má slečna udělat, hned jak přijede domů. Slíbil, že vše doručí a kdyžtak slečně připomene, kdyby náhodou zapoměla. A pak jsme se rozloučili a to bylo naposled, co jsem své potkaní holky viděla.

Čekala jsem a stále se nic nedělo. 19. Února 2010 jsem slečně napsala, že ještě smlouvy nedorazily. Ale protože jsem měla znovu 22. února nečekaně cestu do Prahy a pár dní jsem se chtěla zdržet, nabídla jsem, že se v Praze můžeme někde sejít a smlouvy mi může předat osobně. Koneckonců bych slečnu i ráda osobně poznala, popovídala o potkankách atd.

Po dalším domlouvání, kdy slečna může a kdy ne, jsme se domluvily na posledním možném termínu, kdy jsem ještě mohla být v Praze, slečna slíbila, že přijde na čas, prý to dřív nestíhá a já pak už musela chytit poslední vlak zase domů, takže to vypadalo jen na rychlé předání smluv, prohození dvou vět a úprk na vlak, ale aspoň něco. Na slečnu jsem opět čekala…5 minut před naším smluveným srazem mi napsala SMS, že to nestihne. Ale ať si nedělám starosti o smlouvy, že je pošle. Tak jsem jela domů s nepořízenou. To bylo naposledy, kdy mi slečna Hana napsala ještě tak mimochodem jednou větou, že se holky mají fajn.

Opět se nic nedělo. 25. března 2010 jsem už znovu psala mail, ať už konečně pošle ty smlouvy, že nic zatím nepřišlo. Moje maminka, která pracuje na místní poště, byla v pohotovosti a hlídala mi každou zásilku, jelikož jsem neustále lamentovala, že čekám na smlouvy. Slečna mi odepsala strohou větou „Já jsem je už poslala“. Obratem jsem se ptala, kdy (datum) smlouvy odesílala. Protože, kdyby je posílala například den před mým urgujícím mailem, tak by třeba ještě smlouvy mohly být na cestě, jelikož byly zrovna Velikonoční svátky a tedy na poštách frmol a hromady korespondence. Na odpověď jsem čekala marně, slečna už neodepsala.

Nelíbilo se mi to, ale uklidňovala jsem se tím, že holky mají aspoň dobrý domov a majitelku, která už má s potkany nějaké zkušenosti, že když jiné ChS svěřily slečně miminka, tak zas nebude tolik špatná, že holky mají další potkaní kamarádky a nějaký cár papíru jim blahobyt stejně nezaručí. A smlouvy jsem tedy nechala být.

Čekala jsem hodně dlouho, zda od slečny Hrubé nedojde nějaký pěkný mail, že se holky mají dobře, ba jsem doufala i v nějakou fotku. Stále nic. Dokonce jsem využila příležitosti a na popud vzorných majitelů, kteří mi velmi často píší a posílají fotky svých miláčků, jsem uspořádala fotosoutěž pro odchovance z naší ChS. Všem majitelům jsem posílala pozvání na účast, stačilo jen poslat foto miláčka a pak čekat, jak se foto bude líbit návštěvníkům webu. Doufala jsem, že trochu popíchnu i tuto majitelku, aby konečně dala vědět a zúčastnila se soutěže, která jí nebude nic stát a přitom může vyhrát nějakou dobrotu a pelíšky pro potkanky. Slečna Hrubá se žel nezúčastnila. Tak jsem čekala dál.

Moje nervozita přetekla 26.10. 2010- bylo to přes půl roku, co mi o holkách nenapsala ani řádku. Ale udržela jsem se a napsala jí mail dosti slušný až přátelský.  To, co mi bylo sděleno, mě šokovalo natolik, až mi bylo značně nevolno. Mám na slečnu (a řekla bych že oprávněně) zlost. Myslím, že podat stížnost na tuto slečnu a varovat tak ostatní chovatele je téměř mou povinností.

 

Pro úplnost přikládám kopii našeho mailového rozhovoru od 26.10.2010, kde je vše černé na bílém.

 

 Předmět:

Vaše potkaní holky :-)

Od:

Markéta Strejčková

Komu:

Achillea a Arnica- Hana Hrubá


Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, jak se mají naše/ Vaše potkaničky Achillea a Arnica? Jakpak vyrostly holčičky, a jestlipak jsou zdravé a nezlobí? Je to už dlouho, přes půl roku, co o nich nemám od Vás žádné zprávy. Prosím napište mi, jak se holkám daří.
Připojíte-li i nějakou fotku, budu moc ráda.
Díky moc.
S pozdravem
Markéta Strejčková
(ChS Od Pekelného Strážce)

 

 

O 4 dny později mi slečna napsala toto:

______________________________________________________________
> Od: "Hana Hrubá"
> Komu: Markéta Strejčková
> Datum: 30.10.2010 18:02
> Předmět: Re: Vaše potkaní holky :-)
>


Dobrý den,
Je mi to opravdu moc líto že vám to musím napsat ale obě potkaničky už jsou po smrti. Obě zemřely opravdu nechápu jak, ale zkrátka jsem je našla ráno ležet nehnuté ostatní kolem nich pobíhaly takže jsem se vyděsila ,ale nedokážu si to vysvětlit ostatní holky byly ok. Bylo mi to strašně líto...

……………………………………

 

Moje reakce na tuto zprávu:

Komu:

Achillea a Arnica

 Datum:

30.10. 2010 20:52

 

Vážená slečno,
mých potkaniček je mi upřímně líto. Zajímalo by mě, co je pravdy na tom Vašem mailu. Samozřejmě, že jste se neobtěžovala mě okamžitě informovat, co se stalo. Až když píšu téměř po třičtvrtě roce, co je máte u sebe, abych z Vás vymámila aspoň něco. Pokud vím, ve smlouvě bylo uvedeno informovat chovetele každé 3 měsíce o tom, jak se potkanky mají. Za druhé, okamžitě informovat v případě úmrtí! Nyní už se můžeme jen těžko dohadovat co se stalo. Pitvu jste nenechávala provádět, že? Samozřejmě. Jako byste si nečetla podmínky pro nové majitele, kde uvádím, že pokud potkan zemře před 1,5 rokem života, aby majitelé nechali udělat pitvu, že ji uhradím z vlastního. Bála jste se snad, že jste sama něco zanedbala?
Nějaký příznak nemoci, to už se asi také nedovím. Je mi opravdu záhadou, že obě potkanky u Vás zemřely takhle mladé a tak náhle a bez sebemenšího příznaku, jak popisujete, a ostatní mláďata z vrhu jsou živá a zdravá. Buďte tak laskavá a napište mi alespoň datum úmrtí.
Ty smlouvy, které jste mi údajně posílala, nikdy přijaté na poštu v Moravské Třebové nebyly. Máte totiž tu smůlu, že moje rodina na zdejší poště pracuje, takže se vše dozvím. Nevím, kam jste posílala ty smlouvy, ale na naší adresu to nebylo. Nechtěla jsem do nikoho rýpat, tak jsem to nechala být, hlavně aby potkani měli dobrý domov. Zmýlila jsem se :-( A to mě hodně mrzí.
Váš přístup mě opravdu šokoval. Já Vám věřila, potkaničky jsem Vám vezla do Prahy až  "pod nos", dokonce jste nebyla schopná si potkanky převzít osobně i když to byla moje podmínka, a já pitomá je předala v dobré víře aspoň Vašemu příteli, že Vám je předá a Vy odešlete smlouvy, tak jak jsme se dohodly. Dokonce jsem si pro ty smlouvy byla i v Praze a vy jste mi pět minut před naším plánovaným setkáním napsala sms, že nestíháte a téměř svatosvatě jste slíbila, že smlouvy pošlete. Vy jste nebyla schopná udělat jediný vstřícný krok.
A teď tohle! Teprve až se domáhám toho, na čem jsme se dohodly, se dozvím takovou "novinu". Vážená slečno, je mi opravdu líto, že jsem potkaničky svěřila zrovna Vám. Vy jste totiž hned od začatku nedávala najevo mnoho důvěryhodnosti a tohle je moje odplata za to, že jsem to neviděla dřív :-(
Buďte té slušnosti a napište mi datum úmrtí!!!
Markéta Strejčková

………………………………………………………….

 

Slečna Hrubá kupodivu odepsala:

______________________________________________________________
> Od: "Hana Hrubá"
> Komu: Markéta Strejčková
> Datum: 31.10.2010 11:23
> Předmět: Re: Vaše potkaní holky :-)
>

Zemřely dne 20.10 a pitvu jsem nenechávala provádět ne však z důvodu, že bych něco zanedbala ale opravdu to pro mě v tu chvíli nebylo jednoduché a měla jsem co dělat sama se sebou zvykla jsem si na ně a žádné příznaky nemoci nejevily. Jinak já sama potkanky chovám už 6 let a tohle bylo poprvé, co se něco takového stalo. Jinak ostatní mi zemřely a nejmladší bylo 2.4 roku a měla zánět v oušku. Smlouvy jsem posílala co se s nimi stao opravdu netuším. Za neinformování se omlouvám ale není to zas tak dávno a informovat jsem o tom chtěla.

…………………………….

 

Zajímavé, že slečna informovat chtěla, ale obtěžovala se napsat, že holky nežijí až poté, co urguji, ať po víc jak půlroční pauze napíše, jak se potkankám vede. Myslím, že záhadu jsem vyřešila. Dle mé domněnky potkanky zemřely na otravu čímsi, tedy pokud slečna píše pravdu. Tuto domněnku jsem jí napsala rovnou. Věřte, že mi dalo hodně práce, abych ovládla zlost a nenapsala daleko peprnější mail:

 

Komu:

Achillea a Arnica

Datum:

31.10. 2010 16:31

 

Díky že jste alespoň napsala datum.
Pokud holky zemřely ve stejný den, bez předešlých příznaků, připadá v úvahu pouze a jedině otrava. Čím, to netuším, to by se zjistilo právě pitvou, možná doma ochutnaly jedovaté kvítko nebo našly třeba pod postelí zapadlou čokoládu, i z té se potkan může otrávit. Sourozenci rádi provádí všechno spolu, od her až po jídlo. Kdyby zemřely na nějakou skrytou vadu nebo třeba mrtvici či selhání srdce, nezemřely by společně ve stejnou dobu, to je více než jasné. Každopádně v zájmu svých zbývajících potkanic byste měla udělat doma "inventuru" a dokonale prohledat každý koutek, zda tam není něco potkankám nebezpečného, pokud nechcete přijít i o další.

…………………………………………………..

 

Bilance je žalostná.

Slečna Hrubá nedodržuje sliby, ba ani smlouvy. Neinformuje o potkanech, ač je to smlouvou stanoveno, o úmrtí dá vědět až potom, co se dožadujete informací. Pitvu provést nenechá, i když 2 potkani současně ve stejný den zemřeli náhle a mladí (10 měsíců) bez příznaků, i přes to, že by pitvu nemusela hradit. Prý z důvodu „že měla co dělat sama se sebou“. Pro mě toto není důvod. Naopak já mám teď co dělat sama se sebou, abych slečně nejela osobně „poděkovat“.

Varování píšu hlavně proto, že slečna má i další potkany z různých ChS, netuším z jakých a nemám zdání, jaké zkušenosti mají s touto slečnou chovatelé, kteří jí již potkánka svěřili. Píši zde jen můj příběh, který se vyhrotil ve špatnou zkušenost. Proto zvažte, zda byste takové osobě dali potkánka ze svého chovu či ne. Ode mě už Hana Hrubá žádného potkánka neuvidí.

Markéta „Marcie“ Strejčková

ChS Od Pekelného Strážce , Moravská Třebová

 

© 2009 Od Pekelného Strážce - Všechna práva vyhrazena!

Tvorba www stránek zdarmaWebnode